Zobrazují se příspěvky se štítkemzákusek. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemzákusek. Zobrazit všechny příspěvky

středa 27. července 2011

Nejlepší variace na švestky s mákem

Je léto, jsou švestky, byla jsem na Zelňáku => koupila jsem švestky. Třešně jsem letos nějak prošvihla, což je dost smutné vzhledem k faktu, že miluju takové ty tmavě červené, masité a šťavnaté. Švestky až tolik nemiluju, ale ráda je mám a řekla jsem si, že tentokrát nezaspím, koupím si jich sáček a ještě lépe - něco z nich upeču! Navíc mě hned na Zelňáku napadlo, že švestky a mák k sobě neodmyslitelně patří, a na Zelňáku se dá koupit i půlkilový pytlík máku za 35 korun. Ani nevím, jestli je to málo nebo hodně, ale bylo to na trhu a tam já nakupuju ráda :)

Smutnější pak bylo, že jsem doma zjistila, že vlastně nemáme nic, čím by šel mák namlít. Zkoušela jsem "všeúčelového" pseudorobota, ale ten to teda neumí. No tak mám teď v Brně pytlík máku a asi ho vezmu v srpnu do rodného domova do Čech, abych ho namlela a odvezla zase zpátky :)

Máku jsem se přesto nevzdala a poslala muže (který je tu na blogu uveden jako jeden z autorů, ale vůbec nic sem nepíše ;), ať koupí v obchodě již namletý. Byla to směs s cukrem (a s rýžovou moukou), ale výsledná makonáplň nebyla špatná.

Našla jsem hrozně lákavý recept, pro který je sice třeba docela velké množství surovin, ale mně se výjimečně stalo, že jsem měla většinu doma. Takže vznikl:



Jak jsem psala, recept jsem našla a to na dobrutky.eu - nebudu ho tedy přepisovat. V podstatě jsem ho ani nijak nemodifikovala - kromě použití směsi mletého máku a cukru. Navíc jsem možná přidala víc mandlových lupínků, ale mandlí není nikdy dost :).

Přes množství surovin a vrstev, není koláč vůbec složitý a je nebezpečně návykový - kombinaci máku a švestek nemá cenu komentovat, navíc když je zjemní tvarohová vrstva doplní křupavá drobenka s mandlemi... No chtěli jsme původně podarovat pár dalších lidí, abychom nebyli moc tlustí, ale nakonec jsme byli ráda, když zbyl kousek na souseda, jemuž jsme tak chtěli poděkovat za půjčení dortové formy a trouby :)

úterý 25. ledna 2011

Makrónky - pokus první

Po vanilkovém krému k buchtičkám mi samozřejmě zbyly bílky. Nikdy jsem "bílkový problém" nějak neřešila, ale tentokrát jsem si vzpomněla, že bych mohla zkusit ty záhadné makrónky, noční můru začínajících cukrářů.
Veškerá zapeklitost totiž není až tak úplně v chuti, jako hlavně ve vzhledu. Správné makronky by měly být na povrchu hladké a lesklé, s lehce pórovitou a drsnou "nožkou" (jako hodně hodně placatá houba). Tyto dvě nožky se následně spojí krémem nebo marmeládou a mělo by vzniknout něco takového:

(a nebo takto)

Já se do toho pustila a ... vzhledově se samozřejmě nepovedly ani trochu. Asi nějakou hrou osudu se stalo, že fotky někam záhadně zmizely. V posledních pár letech mám ve veškerých fotkách docela systém a pořádek, ale občas se prostě stane, že v rychlosti něco někam nahraju a fotky jsou ty tam - třeba je někdy ještě objevím :). Jenže ono se právě stejně není čím chlubit, takže o svých slavných makrónkách jen trochu něco napíšu.

Na internetu můžete samozřejmě najít bezpočet receptů, občas najdete i nějaké postupy. Musím se přiznat, že už ani nevím, který jsem si nakonec vybrala já, ale pár vám jich také nabídnu.

Asi nejjednodušší a nejstručnější návod najdete na Inspiromatu banalit.


Obě pak odkazují na "makrónkový román" od Tartelette. Blog i odkazovaný soubor jsou v angličtině. Já jsem  to před svým prvním pokusem byla líná přečíst a pak jsem toho samozřejmě trochu litovala, takže jestli máte chuť zkusit makrónky a angličtina vám nedělá problémy, nezazděte to jako já :)

Podrobný fotonávod najdete třeba i u Terezky.

Problém je, že každý píše, jak se to má dělat, ale nikdo o tom, co se dělat nemá, aby se nestalo něco, co nemá. No zkrátka to byste si museli zkusit, abyste zjistili, že se vám nakonec upeče naprosto něco jiného :) (a nebo si přečíst ten makrónkový román, ke kterému jsem se stále nedostala, ale pevně v něj věřím ;).

Kouzlo makronek je v tom, že těsto můžete barvit nejrůznějším potravinářským barvivem, ale úplně nejlepší je hrát si s náplní. Můžete plnit marmeládou, "obyčejnou" máslovou náplní, nebo takřka čímkoliv, co vás napadne.

Já jsem zvolila čokoládovo-rybízovou náplň. Svařila jsem trochu smetany z cukrem, rozpustila v ní kvalitní čokoládu (asi se 70 % kakaa) a přimíchala rybízovou marmeládu (domácí!) a po vychladnutí i trošku změklého másla. Dle vyjevených očí ochutnavačů soudě, kombinace to byla vskutku žravá až návyková.

Jediné, co můžu nakonec slíbit, je, že se o makrónky ještě určitě někdy pokusím. Také se pokusím neztratit fotky. A pokud se mi povedou, zkusím odhadnout, čím to. Ale mám pocit, že kdyby ten postup nebyl tak záhadný, tak všichni napíšou hned, jak se to má dělat. Nebo to má být prostě tajemstvím, aby makrónky nezaplavily svět a umělo je jen pár vyvolených? Kdo ví. Ale JÁ je jednou udělám pěkné :).

A jak píše pan Cuketka: "Věřte, nebo ne, ale tahle krabice křehkých oválků s krémem dokáže rozdělit život každého milovníka sladkostí na dvě etapy. Období před macarons a po něm."