Zobrazují se příspěvky se štítkemVelikonoce. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemVelikonoce. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 21. dubna 2014

Tak trochu jiné vajíčko – velikonoční brownies

Na tohle vaječné překvapení je právě teď už asi trošku pozdě. Na druhou stranu, vajíčka (a buchty) nejíte přeci jenom na Velikonoce, proto věřím, že se vám někoho podaří (mile) překvapit i během roku.



Je to jednoduché a vtipné!

Vezměte libovolný počet vajíček, opatrně je „pootevřete“ a nechte vytéct vnitřek. (Nejlépe naklepněte otvírákem na konzervy a pokračujte v otvírání pomocí malého nožíku či rukojeti lžičky.) Naplňte libovolnou buchtovou směsí, upečte a radujte se, jak někdo bude koukat, co se mu to vylouplo ze skořápky!


Velikonoční brownies ve vajíčku

6 vaječných skořápek
40 g másla
60 g 70% čokolády
1 vejce
60 g cukru
40 g hladké mouky
1 lžíce kakaa
špetka soli
  • Čokoládu s máslem rozpusťte v mikrovlnce nebo ve vodní lázni, nechte trochu zchladnout.
  • Mezitím našlehejte vejce s cukrem a do směsi pak pomalu zašlehejte i čokoládu s máslem.
  • Mouku smíchejte s kakaem a špetkou soli a vmíchejte do vaječno-čokoládové směsi.
  • Skořápky vylijte olejem a naplňte těstem asi do 2/3 a dejte péct na 180 °C na 15–20 minut. (Nejlépe budou držet v muffinové formě.)
  • Nechte vychladit a darujte milovníkům překvapení.



tip 1: Skořápky vylijte olejem vydatně, já jen jen vyšplouchla a těsto se dost připeklo.
tip 2: Plňte zdobícím sáčkem, nemáte-li (jako já), tak rukojetí lžičky.
tip 3: Z vaječných vnitřků udělejte opravdová smažená vajíčka nebo omeletu :).
tip 4: Skořápky můžete naplnit libovolnou jinou buchtou, experimentujte.

Inspirace: Craft Marmalade


úterý 10. dubna 2012

Maminčina jarní nádivka

Myslím, že receptů na nádivky s jarními bylinkami najdete všude spoustu. Ale ta naše je prostě nejlepší, jak jinak! Máma ji vždycky pekla na Velikonoce, takže ji říkáme velikonoční nádivka, ale v zásadě se dá péct kdykoliv – od jara do podzimu – kdy můžete kolem natrhat nebo koupit něco čerstvého zeleného.
Jenže pozor! Tahle verze je masitá, tučná a nezdravá ˜– zkrátka a jednoduše česky dobrá! Čím jsem starší, tím víc zjišťuju, že mě příliš nelákají exotické chutě. V poslední době jsou docela v módě vietnamská, thajská a další asijské kuchyně. Přiznávám se, že jsem moc Asie zatím neochutnala, ale ani mě to nijak extra neláká. Nebojte, vyzkouším (a třeba tomu propadu, kdo ví!), ale pořád si dám raději guláš nebo steak. V kuchyni zkrátka nejraději zůstávám v Evropě, případně ráda zavítám Severní Ameriky nebo Mexika.


Vraťme se ale do Čech, resp. momentálně na Moravu, kde jsem poprvé sama pekla velikonoční nádivku tak, jak ji vždycky na Velikonoce dělala máma. Příprava je trochu zdlouhavější, ale vyplatí se!


Velikonoční nádivka (rozpis na dortovou formu o průměru 27 cm)
200 g vepřového boku
200 g uzeného masa
2 rohlíky
80 g másla pokojové teploty
6 vajec – žloutky a bílky zvlášť
hrst nasekaných jarních bylinek dle libosti (kopřiva, medvědí česnek, petrželka, pampeliška, libeček, cibulová nať, špenát, ...)
sůl, pepř
máslo a strouhanka na vysypání formy


  • Vyrazíme na louky a natrháme to, co známe a víme, že je jedlé :).
  • Vepřový bok nasolíme, potřeme česnekem, případně připravíme dle libosti, a dáme péct do trouby – nejdřív zakrytý kůží dolů a pak odkrytý kůží nahoru. Tento krok bohužel nejsem schopná podrobněji popsat, protože jsem bůček připravovala v naší pochybné troubě.
  • Uzené maso dáme vařit do vody. Když voda dosáhne bodu varu, slijeme ji, aby se vyplavily uzenářské soli (tenhle trik jsem kdysi někde načetla, tak jestli je to blbost klidně mi to povězte :). Dáme vařit ještě jednou a krátce povaříme – vývar nevyléváme.
  • Bůček i maso nakrájíme na malé kostičky, rohlík na tenké nudličky.
  • Máslo utřeme se žloutky, osolíme, opepříme a vmícháme ostatní suroviny (maso, rohlíky, bylinky).
  • Nakonec opatrně vmícháme sníh z bílků a nalijeme do vymazané a vysypané formy.
  • Pečeme 20 minut asi na 240°C – prostě dokud není nádivka na povrchu hnědozlatá.


Množství bylinek se sice špatně specifikuje, takže tady je nutné vsadit trochu na svůj instinkt – aby těsto bylo zelené hodně, ale přitom pořád tak nějak akorát. Ačkoliv já nemám moc ráda libeček, v této nádivce být musí. Ale je výrazný, tak je třeba to nepřehnat. Vždycky tam dáváme mladé lístky kopřiv (krásně voní, když je sekáte), ale jinak bych řekla, že je v zásadě docela jedno, co tam frknete – přesto raději jen to, co poznáte nebo koupíte. Ale vajíčka jsou drahá, tak ušetřete na bylinkách :).

A jeden botanický chyták nakonec:

pondělí 9. dubna 2012

Jehňátko na talíři

Zatímco loni jsem si velikonoční vaření užívala sladce, letošní kulinaření probíhalo ve slaném tónu. Řekla jsem si, že by to chtělo vyzkoušet nějaké tradiční jarní maso, tak jsem zvolila jehněčí. Ve Sklizenu jsem objednala něco plece, protože jsem ve své oblíbené italské kuchařce Basic vaření po italsku (za 99,- korun ;)) objevila recept na jehněčí ragů.
Tentokrát to zkrátím a přejdu rovnou na recept, protože nějak nevím, co bych vám povídala :).


Jehněčí ragú (Agnello spezzato)
1 kg jehněčí kýty nebo ne příliš tučné pleci bez kosti
6 stroužků česneku
2 cibule
4 snítky čerstvé rozmarýny
4 snítky čerstvého tymiánu
1/2 svazky čerstvé majoránky (1 lžička sušené také poslouží)
2 lžíce másla
2 lžíce olivového oleje
4 lžíce bílého vinného octa
1/8 l suchého bílého vína
sůl, pepř

  • Z masa odřízněte tučné části a pokud je to možné, i šlachy. Maso nakrájejte na jednotlivá sousta.
  • Česnek a cibuli  nakrájejte nadrobno.
  • Omyté a osušené bylinky jemně nasekejte.
  • Maso osmažte na másle a oleji ze všech stran dozlatova. Pokud nemáte supervelký hrnec, osmahněte nejdřív polovinu masa a pak druhou.
  • Maso dejte na stranu, krátce osmahněte cibuli a česnek a maso vráťte zpět do hrnce.
  • Přilijte ocet, víno, vsypte bylinky, osolte, opepřete.
  • Maso na minimálním výkonu duste doměkka, občas je třeba zkontrolovat, jestli se šťáva nevyvařila a případně dolít vodu nebo víno.
  • Nakonec ještě dosolte nebo dopepřete dle chuti a podávejte s těstovinami, bílým chlebem nebo jako já – s osmaženými polentovými hranolky. 

Nutno dodat, že v původním receptu se hovořilo o hodinovém dušení masa, ale to mé bylo měkké v podstatě hned, tak jsem ho nechala dusit ani ne 30 minut a pak ještě nechala nějakou dobu odležet, aby se chuti lépe propojily.


U tohoto receptu raději ani nebudu uvádět cenu, protože jehněčí, které jsem já použila, bylo na mé poměry poněkud drahé :o). Na druhou stranu bylo opravdu výborné a předpokládám, že to záhadně rychlé změknutí bylo také zapříčiněno jeho kvalitou.
Ještě se můžete těšit na zápisek naší rodinné velikonoční nádivce, kterou si užijete určitě nejen o Velikonocích. Takže dobrou chuť a mňam!

středa 20. dubna 2011

Jste připraveni na Zelený čtvrtek?

Možná jste už slyšeli, že na zelený čtvrtek byste měli sníst něco zeleného (na jaře ideálně špenát nebo kopřivy :). Možná o Velikonocích pečete mazanec...

Ale co jidáše? Děláte jidáše? Já se o nich dozvěděla ve svých dospívajících letech, možná tak před deseti lety, a od té doby jsem mamku donutila je párkrát upéct. Jenže teď už jsem velká holka a leccos už umím upéct sama a co neumím, tak aspoň zkouším. S kynutým těstem jsem snad nikdy neměla problémy (a možná jsem už jednou zmínila, že dodnes nechápu, co na něm všichni vidí za vědu :), takže letos jsou jidáše v mé režii.

Ale zpět k tomu, co mají společného se Zeleným čtvrtkem. V tento den se jidáše tradičně pečou a především snídají (ideálně prý před východem slunce a potřené medem, protože jen tehdy jsou prospěšné našemu zdraví a chrání nás před hadím uštknutím). Protože ale chodím do školy a v poslední době jsem toho zas tak moc nenaspala, tak nezbývalo, než tuto tradici trošku pozměnit a jidáše jsem tedy upekla již dnes, na Škaredou středu. (Mimochodem, dnes jsem se zamračila, proto se prý budu už mračit každou středu v roce, smutné...)


Na internetu, v časopisech a jiných kuchařkách najdete nespočet receptů, do nějakých se dává hladká mouka, do některých polohrubá, někam smetana a jinde mléko. Je v podstatě na každém, jaký recept vybere. Třeba máte nějaký oblíbený rozpis na kynuté těsto. Já jsem navíc poměry surovin brala hodně od oka, protože v našem brněnském bytě neoplýváme takovými věcmi jako váha.

Nicméně jsem vycházela z tohoto receptu a snažila se asi tak o polovinu:

Jidáše
1 kostka droždí
1 lžíce medu
250 ml mléka
2 žloutky
100 g másla
500 g hladké mouky
špetka soli
citronová kůra
rozinky (ty se tam normálně nedávají, ale já neodolala)
rozšlehané vejce (před pečením) a med (po pečení) na potření

Z droždí, medu, trošky vlažného mléka a lžíce mouky jsem udělala kvásek a nechala vzkypět. Pak k němu přidala žloutky, rozpuštěné (vychladlé!) máslo, mouku se špetkou soli a vlažné mléko. Skoro pokaždé na něco zapomenu a tentokrát to byla citronová kůra. Možná máte nějaké určité postupy a pořadí, jak suroviny přidávat a míchat, ale já se z tím zkrátka nepatlám a všechno to pořádně prohnětu vařečkou, dokud těsto vypadá  homogenně a alespoň občas se odlepuje od stěny mísy. Nakonec jsem přisypala pár rozinek.


Kynuté těsto nikdy nedělám, když mám málo času. Takže ho prostě odložím na teplejší místo, jdu dělat něco jiného a když si třeba i o nějakou tu hodinu později vzpomenu, že vlastně peču, je těsto krásně nakynuté a natěšené :)

Pak už jen zbývá rozdělit těsto na stejné části (já jich měla z cca 250 g mouky 9), z nich vyválet nudličky a zamotat. Jak zamotat? V podstatě jak chcete. Nejčastěji se jidášům dává tvar provazu na znamení toho, že se Jidáš po zrazení Krista oběsil. Já dělám jednoduchou smyčku, z které vznikne docela roztomilý bobánek :)
Nakonec potřete rozšlehaným vajíčkem a pečete. Když upečete, nejlépe ještě teplé potřete/pokapete medem, aby to byla ta správně lepivá záležitost :)


Teplé jsou samozřejmě nejlepší, ale i tak si nechte něco na snídani, aspoň vám v noci nebude špatně!