Zobrazují se příspěvky se štítkemkoláč. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemkoláč. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 3. května 2016

Rebarborový koláč s lískovými oříšky

Protože preferuji lokální suroviny a ctím to, že rebarbora by se měla jíst pouze do konce června (vlastně se říká se do sv. Jana), čekal tento recept na vydání téměř rok.
Čím starší totiž řapíky jsou a čím více se rok blíží k zimě, tím má rebarbora větší obsah kyseliny šťavelové, která nemusí lidskému tělu dělat úplně dobře. Ale na pár kousků rebarborového koláče se každé jaro neuvěřitelně těším a snažím se sezónu rebarbory neprošvihnout. Naštěstí už ji sem tam prodává i nějaký trhovec na Zelňáku, v posledních letech je k vidění i v supermarketech.

Určitě zkuste jednoduchý kynutý koláč, to je v naší kuchyni rebarborový základ. Máte-li ale chuť na něco netradičního, zkuste kombinaci s lískovými oříšky, protože ta je neodolatelná.


Rebarborový koláč s lískovými oříšky

(rozpis pro dortovou formu o průměru 27 cm)
lžička másla a hrst hrubé mouky na vysypání formy

základní těsto
125 g másla, změklého
100 g cukru
2 vejce, o pokojové teplotě
125 g hladké (špaldové) mouky
1,5 lžičky prášku do pečiva
60 g lískooříškové mouky (mletých lísk. oříšků)
0,5 lžičky soli

rebarbora
300–500 g rebarbory, nakrájené na kousky

drobenka
90 g hrubé mouky
40 g lískooříškové mouky (rozemletých lísk. oříšků)
1 lžička mleté skořice
60 g cukru
80 g másla, změklého
  • Dortovou formu vymažte máslem a vysypte hrubou moukou (nebo mletými ořechy).
  • Předehřejte troubu na 170 °C.
  • Základní těsto: máslo vyšlehejte s cukrem doběla a zašlehejte postupně celá vejce. V další míse smíchejte suché přísady a pomalu přimíchávejte k máslové směsi.
  • Těsto nalijte do vymazané formy a poklaďte kousky rebarbory. (Tu já osobně neloupu a nikdy ničemu to nevadilo.)
  • V míse smíchejte všechny přísady na drobenku a nasypte ji na vrstvu s rebarborou.
  • Pečte ve vyhřáté troubě asi 30–40 minut (dokud není drobenka zlatavá a nevyjde test špejlí).
Jezte společně se sladkými jahodami a užijte si brzké léto!


Inspirace: Highgate Hill Kitchen

sobota 24. května 2014

Extrémně čokoládový koláč s rebarborou

Dokud je tahle bezvadná zelenina v sezóně, podělím se s vámi o recept na úžasný rebarbový koláč, jaký pravděpodobně neznáte. Takže dnes jen stručně, ale vydatně! :)


Čokoládový koláč s rebarborou

(na formu o průměru 25–27 cm)

korpus
200 g hladké mouky
špetka soli
1 lžíce skořice
1 lžíce kardamomu
60 g moučkového cukru
125 g másla, vychlazeného, nakrájeného na kostičky
1 žloutek
2 lžíce vody

pečená rebarbora
500 g rebarbory (klidně i víc, máte-li rebarboru opravdu rádi :)
2 lžíce cukru

čokoládová ganache
300 g hořké čokolády (60–70%)
250 ml smetany ke šlehání

  • Připravte korpus:  v míse smíchejte suché suroviny, přidejte žloutek, máslo nakrájené na kostičky a rychle zpracujte drobenku. Spojte trochou studené vody. (Nezpracovávejte příliš dlouho, aby bylo těsto bude křehčí.)
  • Nechte těsto 30 minut odpočinou v lednici. Můžete ho připravit i do zásoby a uschovat v&nbspmrazáku.
  • Těsto rozválejte do dortové/koláčové formy vymazané máslem, dno propíchejte vidličkou a&nbspdejte péct na 15–20 minut na 180 °C. Společně s korpusem pečte i rebarboru:
  • Pečená rebarbora: nakrájejte řapíky rebarbory na 10cm špalíky, naskládejte do pekáčku, posypte cukrem, přikryjte a dejte péct na cca 15 minut na 180 °C. (Pokud se vám nevejde do trouby rebarbora zároveň s korpusem, můžete ji i podusit.)
  • Čokoládová ganache: zahřejte smetanu téměř k varu (dokud z ní nebude stoupat pára), odstavte z ohně a rozmíchejte v ní nalámanou čokoládu. (Pokud se vám čokoláda se smetanou nespojí, údajně funguje přilití lžíce studeného mléka nebo vody – nezkoušela jsem, spojilo se mi :)
  • Zkompletujte: na vychlazený korpus dejte pečenou rebarboru (pustí hodně vody, snažte se tam dát spíš jen pevné části, vody jen trochu), zalijte čokoládovou ganache a nechte několik hodin vychladit v lednici.
  • Servírujte po malých dávkách, protože je to slušná čokoládová bomba :).

Inspirace: Kitchen Heals Soul


sobota 15. března 2014

Dirty Blondies s kávou a kardamomem

Před týdnem jsem se na facebooku chlubila, že když dneska už leckdo peče do kaváren, já přeci můžu také :). Slovo dalo slovo a sice nepeču do kavárny, ale občas se mé sladké pokusy objeví v brněnské Čajovně za zrcadlem.

Nejsem čajový odborník (ačkoli jsem se tak ve svých nácti letech tvářila, podobně jako většina lidí tehdy :), přesto si myslím, že čajům tady rozumí a umí je připravovat. Kromě toho si k čaji můžete vybrat ze široké palety deskových her, které jsou k zapůjčení za dobrovolný příspěvek do kasičky na baru. Takže až si půjdete něco zahrát, nezapomeňte si dát dobrý čaj a domácí zákusek.

Na pečení koláčů a dortů neplánuji zbohatnout, ale jsem ráda, že tu možnost péct pro čajovnu mám, protože pečení mě baví, jen se mi nedostávají strávníci. Prověřím tak spoustu receptů, které mám v plánu vyzkoušet a kdybych přeci jen někdy pečením zbohatnout opravdu chtěla, tak budu mít dobrý základ fungujících receptů.

Konec reklamního okénka a jdeme na recept!
Vykopávacím zákuskem bylo Dirty blondies s kardamomem, které by možná ještě trochu ladění potřebovalo (zvlášť co se týká množství cukru), přesto kardamom dodá čokoládě tak bezva chuť, že stojí za to nasdílet recept už teď. Blondies je světlá varianta známých brownies, a dirty jsou pro obsah tmavší čokolády. Recepty obvykle přejímám ze zahraničních blogů, tento je z blogu The View from Great Island.

Dirty blondies s kávou a kardamomem
(rozpis na kulatou formu 27 cm nebo hranatou cca 23 x 33 cm)

225 g másla, pokojové teploty + trocha másla na vymazání formy
150 g hnědého cukru
1 lžíce mleté kávy
1 lžíce mletého kardamomu
2 vejce
1 lžička vanilkového extraktu
250 g mouky
1 lžička prášku do pečiva
1 lžička soli
250 g čokolády podle chuti (já dala část hořké – 55%, mléčné – 35% i bílé)

  • Rozehřejte troubu na 175 °C.
  • Máslo vyšlehejte s cukrem, mletou kávou a kardamomem do pěny, přišlehejte vejce a vanilkový extrakt.
  • Zvlášť smíchejte mouku, prášek do pečiva a sůl a vše zamíchejte do máslové směsi.
  • Nakonec přidejte čokoládu nasekanou na větší kousky (o něco menší než je klasický dílek) a nalijte do máslem vymazané formy na pečení.
  • Pečte 20–30 minut, dokud povrch nebude trochu svrasklý a nahnědlý. Ale nepřepečte!


Pečení brownies do správné konzistence chce trochu cviku a znalosti svých pečících nádob a trouby. Brownies (nebo blondies) by mělo být vláčné, vlhké i po upečení a tak trochu žvýkavé. Nesmíte ho však v troubě usušit. Také nedoporučuji péct v rozevíratelné dortové formě, nebo se vám stane to, co mě – spousta tuku vyteče ven (a zadělá troubu). 

Blondies jsem pekla už kdysi, ale přišlo mi nudné. Přidáte-li však i tmavší čokoládu a především koření, dostane to koláč do jiné dimenze a nebudete chtít péct jinak. :)

středa 31. července 2013

Velmi kokosová buchta

Napadlo mě, že následující recepty pojmenuji „kokoláč“, ale nakonec jsem sáhla k poněkud výstižnějšímu, i když ne příliš poetickému názvu. Tohle je prostě jednoduchá kokosová buchta a nic jiného. Máte-li rádi kokos, zkuste toto upéct. Musíte mít ale také rádi máslo, cukr a bílou mouku.
Dnes je v módě celozrnná mouka, žádná mouka, žádný cukr a já nevím, co všechno. Nevzdávám se snahy o zdravější stravování, vím, co mi dělá a nedělá dobře. Ale jeden kousek takové buchty, nebo i dva, mě nezabijí, a vás také ne. Jen je třeba to nejíst každý den a dlouhodobě. I proto se podobné věci snažím nejčastěji péct v případě, že jich většinu udám.
Upekla jsem buchtu, vzala na kávový piknik v parku a tu si uvědomila, že vlastně nevím, jestli ji někdo bude jíst. Bylo horko až k zalknutí a sama jsem neměla chuť na žádné jídlo, natož sladkou buchtu. Více než polovina se ale snědla, já byla šťastná a padly i nějaké pochvaly – můžu tedy říct, že recept je ověřený několika strávníky (i když někteří by preferovali přidání další kontrastní složky).


Kokosová buchta (rozpis na dortovou formu o průměru 27 cm nebo na hranatou 30x20 cm)
240 g povoleného másla (+ 10 g na vymazání formy)
200 g třtinového cukru
4 vejce (bílky a žloutky zvlášť)
1 lžička vanilkové esence (nemusí být)
370 g mouky
2,5 lžičky prášku do pečiva
120 ml kokosového mléka
120 ml mléka
125 g kokosu (+ cca 10 g na vysypání formy)
  • Připravte si formu na pečení: vymažte ji máslem a vysypte kokosem.
  • Předehřejte troubu na 180 °C.
  • Máslo šlehejte 3 minuty s cukrem, aby bylo nadýchané a cukr se alespoň trochu rozpustil (pravděpodobně to neudělá, pokud nepoužijete moučkový, ale to nevadí).
  • Přidejte žloutky a vanilkovou esenci a ještě minutu šlehejte.
  • V jiné míse smíchejte mouku s práškem do pečiva, následně ji přimíchejte po částech do máslové hmoty.
  • Zapracujte do těsta také kokosové i normální mléko a nakonec samotný kokos.
  • Z bílků a špetky soli ušlehejte sníh a po částech ho opatrně zamíchejte do těsta.
  • Těsto nalijte do vymazané a vysypané formy a pečte v troubě vyhřáté na 180 °C asi 40 minut (nezapomeňte použít trik se špejlí).
Nutno dodat, že recept jsem čerpala z blogu Technicolor kitchen, kde je neuvěřitelné množství sladkých buchet a podobných věcí. Pokud budete cokoliv odsud zkoušet, velmi doporučuji překontrolovat množství cukru. Bystrému oku neunikne, že jsem použila pouze polovinu (!) cukru oproti původnímu receptu. A příště bych se možná nebála dát ještě méně. Recept navíc počítá ještě s vydatnou cukrovou polevou, kterou už si na koláči nejsem schopná představit. Možná by snesl nějakou čokoládu :).

Těsto je i po upečení úžasně vláčné a vlhké a chutná zkrátka skvěle kokosově. 

neděle 31. března 2013

Limetový koláč

Je zima, což znamená, že pokud jde o sladké, jsou v zásadě 2 základní možnosti, co teď upéct. První z nich jsou různá kynutá těsta, ideálně s velkou dávkou skořice či jiného koření. To by vám určitě potvrdila i Maškrtnica.

Možnosti druhé varianty objevuji já v podobě koláčů a buchet s citrusy. Loni jsem zkoušela citronovo-zázvorový koláč, pro který jsem upravila recept od Lucie, věrná jsem i citronovému chlebíčku, pro který jsem letos zkusila trochu jiný recept, s mletými mandlemi, ale zdokumentovaný ho bohužel nemám.

Tentokrát jsem šla do limetek, sušenek a salka. Kombinace sladká, nezdravá a návyková. Cukr je zkrátka droga, ať chcete nebo ne :).



Limetový koláč
250 g oblíbených sušenek (já zkombinovala ovesné a perníkové sušenky z Lidlu)
60 g másla

1 plechovka salka (375 g)
4 žloutky
kůra z 1 limety
100 ml limetové šťávy (je to šťáva asi ze dvou šťavnatých, nebo v mém případě ze 4 nepříliš vodnatých, plodů)

  • Sušenky rozdrťte, smíchejte s rozpuštěným máslem a napěchujte do koláčové formy. (Já mám formu o průměru 27 cm, na kterou to tak tak vyšlo a koláč je hodně nízký. Chcete-li ho vyšší, použijte klidně stejné množství surovin na formu o menším průměru.)
  • Dejte péct do trouby na 8–10 minut na 180 °C.
  • Korpus nechte trochu vychladnout.
  • Mezitím smíchejte salko, žloutky, limetovou kůru a šťávu.
  • Nalijte na předpečený korpus a pečte na 150 °C asi 20-30 minut.
Recept není žádná věda, koláč je hotový raz dva a na jazyku vytvoří sladkokyselé blaho :).

neděle 30. října 2011

Jak nepéct dýňový koláč

Ačkoliv je zase sezóna dýní, letos už se nejedná o takový trhák, jako před pár lety, když se rozjel prodej dýní hokkaidó. Na druhou stranu se tahle surovina tak nějak obecně dala do povědomí a dneska už není problém sehnat i jiné druhy dýní. A nebo to bylo možné i dřív, ale nikdo nevěděl, co s tím :)

Já jsem dlouho odolávala - něco, co dělají všichni, mě už z (jakéhosi hloupého) principu odrazuje, ať už jde o nové "boží" cvičení jako třeba zumba, nebo o znovuobjevenou surovinu, jako je právě dýně.

Dýňová horečka během těch pár let trochu vychladla, přestože podobně jako chřipka přijde na podzim, ale už jsem velká holka a zkusit se musí všechno.

Jenže já dýním pořád nějak nemůžu přijít na chuť! Pořád to zkouším a pořád nic. Možná něco dělám špatně, ale tak moc mizerná kuchařka sice nejsem (i když poslední dobou to jde se mnou od desíti k pěti :o). Zkoušela jsem dýňovou polévku, dýňové máslo, dýňovou něco-jako-marmeládu, dýňové risotto a dneska to dospělo až k dýňovému koláči. Na Zelňáku jsem koupila tento týden kus takové té obrovské dýně (paní to prodávala už naporcované, což bylo milé), tak jsem se rozhodla zužitkovat ho sladce.


Už na fotce si můžete všimnou připálených ořechů, ty jsou ale na celém koláči pořád to nejlepší. Dýňová náplň (dýně, vejce, kondenzované mléko, nějaké to koření) je dýňová poměrně výrazně, ale ona je dýně sama o sobě dost mdlá, takže něco tomu prostě chybí!

Laškovala jsem s myšlenkou hodit do náplně tvaroh a asi jsem to měla udělat. Na tom ale nezáleží, třeba jsem měla špatný recept, ale opravdu je možné, že mě žádná dýňová pochutina zatím nijak nezaujala?

středa 27. července 2011

Nejlepší variace na švestky s mákem

Je léto, jsou švestky, byla jsem na Zelňáku => koupila jsem švestky. Třešně jsem letos nějak prošvihla, což je dost smutné vzhledem k faktu, že miluju takové ty tmavě červené, masité a šťavnaté. Švestky až tolik nemiluju, ale ráda je mám a řekla jsem si, že tentokrát nezaspím, koupím si jich sáček a ještě lépe - něco z nich upeču! Navíc mě hned na Zelňáku napadlo, že švestky a mák k sobě neodmyslitelně patří, a na Zelňáku se dá koupit i půlkilový pytlík máku za 35 korun. Ani nevím, jestli je to málo nebo hodně, ale bylo to na trhu a tam já nakupuju ráda :)

Smutnější pak bylo, že jsem doma zjistila, že vlastně nemáme nic, čím by šel mák namlít. Zkoušela jsem "všeúčelového" pseudorobota, ale ten to teda neumí. No tak mám teď v Brně pytlík máku a asi ho vezmu v srpnu do rodného domova do Čech, abych ho namlela a odvezla zase zpátky :)

Máku jsem se přesto nevzdala a poslala muže (který je tu na blogu uveden jako jeden z autorů, ale vůbec nic sem nepíše ;), ať koupí v obchodě již namletý. Byla to směs s cukrem (a s rýžovou moukou), ale výsledná makonáplň nebyla špatná.

Našla jsem hrozně lákavý recept, pro který je sice třeba docela velké množství surovin, ale mně se výjimečně stalo, že jsem měla většinu doma. Takže vznikl:



Jak jsem psala, recept jsem našla a to na dobrutky.eu - nebudu ho tedy přepisovat. V podstatě jsem ho ani nijak nemodifikovala - kromě použití směsi mletého máku a cukru. Navíc jsem možná přidala víc mandlových lupínků, ale mandlí není nikdy dost :).

Přes množství surovin a vrstev, není koláč vůbec složitý a je nebezpečně návykový - kombinaci máku a švestek nemá cenu komentovat, navíc když je zjemní tvarohová vrstva doplní křupavá drobenka s mandlemi... No chtěli jsme původně podarovat pár dalších lidí, abychom nebyli moc tlustí, ale nakonec jsme byli ráda, když zbyl kousek na souseda, jemuž jsme tak chtěli poděkovat za půjčení dortové formy a trouby :)

středa 8. června 2011

Rebarboro, rebarboro, ty nám teda rosteš!

No vážně, na naší zahradě (nebo spíš u souseda :) máme velikánskou obludu - asi tak metr a půl v průměru. Věřte tomu  nebo ne, ale je to tak a roste jak divá. Na obrázku sice nemám žádný předmět pro porovnání velikostí a zelená rebarbora se v zeleném plevelu špatně fotí, ale zapojte fantazii :))


Ale co s tou rebarborou vlastně děláme? Jednou za čas vezmeme veliký ostrý nůž a uřežeme ji pár listů - veliký a ostrý proto, že naše rebarbora není žádná troškařka a řapíky má opravdu mohutné. Čepele listů je nutné ořezat, protože pro další kuchyňské zpracování jsou vhodné pouze řapíky. Ty se pak ještě musí oloupat, abyste je zbavili zdřevnatělých vláken.
Nakrájené kousky rebarbory nejčastěji dáváme do koláčů a je skoro jedno, jaký si vyberete. Můžete to zkusit šátečky / koláčky / cokoliv z listového těsta, koláč z křehkého, bublaninu a nebo třeba kynutý koláč či crumble. Jen je nutné růžovozelené kostičky smíchat i s cukrem, protože rebarbora je dost kyselá.

My máme doma nejraději kynutý koláč s drobenkou. Z uvedeného množství vždycky uděláme dva plechy výborného koláče. Nejlepší je nechat koláč trochu odležet, zvláční a je bezvadně měkký.

Kynutý rebarborový koláč
500 g polohrubé mouky
75 g cukru
75 g rozpuštěného a zchladlého másla
250 ml vlažného mléka
půl kostky droždí

Kynuté těsto jako obvykle - kvásek z droždí, lžičky cukru nebo medu a trošky vlažného mléka. Pak přidat mouku, cukr, mléko, máslo a zamíchat těsto, u kterého počkáme, až pěkně vykyne. To je pak třeba rozdělit na dvě poloviny a pěkně vyválet. My pečeme na pečícím papíru, takže starost s vymazáváním plechu nám tak odpadne.
Placky pak posypeme nakrájenou rebarborou a bohatě posypeme drobenkou z hrubé mouky, změklého másla a skořice (ta se k rebarboře báječně hodí!). Drobenku jsem zvyklá dělat hodně od oka, takže s tou bohužel moc neporadím.

   

Koláč na obrázku je navíc ještě potřený měkkým tvarohem, ten se má totiž s rebarborou taky moc rád.

Aby to nebylo ještě úplně všechno, tak jsem letos udělala i rebarborový sirup. Já sice na šťávy zas tak moc nejsem, ale taková domácí limonáda s ledem při parném letním dni...
Na sirup se rebarbora nemusí loupat, stejně se všechno nakonec bude cedit. Stačí nakrájet na cca 1 cm špalíčky, hodit do hrnce s ruličkou skořice, zalít vodou a povařit. Asi po 15 - 20 minutách mírného varu přeceďte, do šťávy přidejte cukr, míchejte, míchejte, až se rozpustí a pak už jen plňte do lahví.


Já jsem použila následující poměr:

Rebarborový sirup
1 kg rebarbory
1 kg cukru
1,5 l vody
1 svitek skořice

Výsledná šťáva ale byla hrozně sladká a měla málo rebarborové kyselosti, takže pro příště bych buď ubrala cukr, nebo radši přidala rebarboru. Třeba 1,5 kg rebarbory, 1 kg cukru a 1,5 l vody. A skořice také o 1 roličku víc.

Tady máme tuhle krásně růžovou šťávičku spolu s bezovou...


... ale o té zase někdy příště :)